02.09.2002 Temelin jako pojistka? 07.08.2002 - Kotel spalující biomasu posílá lidem levné teplo 29.06. 2002 Solární rádia pro české zastánce alternativní energie Spolecne za slunce a svobodu, nadnárodní pokus, aby zvítezili obnovitelné zdroje nad atomovou lobby 10 let CALLY - 10 let ochrany prirody nejen v Pomalsi 11.03.2002 - Ohlasy ze strany
odpůrců rizika, které s sebou nese atomová katedrála 09.02.2002 - Cernobylská oblast šestnáct let po tragédii 30.01.2002 - Proè vlastnì, pane premiére? Solární rádia pro české zastánce alternativní energie Na částku 3186 eur od rakouských odpůrců atomu se mohou těąit v obci Věľovatá Pláně na Českokrumlovsku. Právě tolik se seąlo na alternativní projekty v této obci na vázaném kontě spolku "Společně pro slunce a svobodu". Podporovatelé do něj vkládali příspěvky 75 eur s tím, ľe konto bude blokováno do doby, neľ bude definitivně zastavena jaderná elektrárna v Temelíně. Výjimkou jsou dary a úroky z nich, jmenovitě určené Věľovaté Pláni. Tento podúčet byl v minulých dnech převeden slavnostně v hornorakouském Sandlu na "normální" účet, aby mohl být uvolněn pro jihočeskou obec. "V bývalé obecní restauraci mají být instalována solární zařízení, také bývalá ąkola je přestavována," říká k tomu v lineckém týdeníku OÖ-Rundschau pokladník spolku Reinhard Königsdorfer. "Dlouhodobě má v malé obci vzniknout ąkolicí solární centrum a místo energeticky osamostatněno, aby bylo zcela nezávislé na ,normálním', nebo dokonce atomovém, proudu." Jak list dále sděluje, kromě toho se účastníci slavnostního "odblokování" konta rozhodli věnovat v příątích týdnech 40 solárních rádiopřijímačů pro české partnery v projektu. "Tak budou moci ukázat lidem, ľe to skutečně můľe fungovat," říká předseda spolku "Společně pro slunce a svobodu" Bernhard Riepl. "Mnoho lidí je nedůvěřivých a solární energii jeątě ne tak úplně důvěřuje. S těmito přístroji mají něco konkrétního v ruce a mohou si o moľnostech udělat sami představu." Do budoucna budou vąechny příspěvky, určené pro Věľovatou Pláni, převáděny na běľné ľirokonto a uvolněny ke svému účelu. Daląí věnované částky zůstanou podle Riepla "samozřejmě" blokovány aľ do onoho zastavení Temelína. Momentálně je tam bez 3168 eur pro Věľovatou Pláni 7571 eur Spolecne za slunce a svobodu, nadnárodní pokus, aby zvítezili obnovitelné zdroje nad atomovou lobby Z pohledu cloveka, který mohl sledovat vývoj temelínské diskuse minulé 4 roky z obou stran hranice, jsem docela zdešene pozoroval, že pred asi rokem a pul se zacalo neco, co by mohlo vypadat jako spravedlivý boj za dobrou vec. Rakušané bránili sebe a svoji zemi proti atomovému ohrožení z Cech a postupne proti všemu ceskému, aniž by si to sami príliš uvedomili. Nu, a Ceši se postupne více a více bránili proti arroganci tech "rakušáku", kterí se ješte nesmírili s tím, že Ceši v roce 1918 vytvorili svuj vlastní stát, nezávislý na Vídni. Takže dve docela odlišné diskuse, v jejichž stredu bylo jen slovo "Temelín". Byly chvíle, kdy jsem se stydel, že mnozí z tech rakouských aktivit jak bylo skrze média zobrazováno pres hranice odpovidaly presne tomu, jak je premiér Zeman brzy nazýval: "naivní blbci u hranice, kterrí o ekologii vubec nic nerozumí, delají špinavou práci pro superekologa Jörga Haidera a sudetonemecké kruhy v pozadí. Krome toho se radují potenciální kupci CEZu, že protesty proti Temelínu dokáží snížit hodnotu akcií CEZu. Tak nejak jsem to vnímal tady v Cechách, v Rakousku se o tomto pohledu zase vubec nevedelo. Tehdy jsem si myslel, že takhle to nemuže prokracovat. Clánky v novinách a jejich styl mi pripomínaly, jak se psalo asi okolo roku 1890. A v Rakousku náš Sládkuv/Meciaruv/Zemanuv/Klausuv kríženec Haider opravdu více a více chtel využívat ekologická hnutí pro vlastní úcely. Referendum proti vstupu CR do EU kvuli Temelínu by melo být pokusem získat ve vláde dost vlivu, aby se mohli vydírat koalicní partneri, lidovci, kterí samozrejme ve Vídni kvuli Temelínu z vlastních sil vubec nic nedelali, nebýt protestu. Trochu jinak to bylo na provincní úrovni. V té situace se v dubnu 2001 rodilo ve Wullowitzu, kde se vzpomnelo na 15 let tragédie v Cernobylu "Spolecne za slunce a svobodu", pokus osvobodit ekologické hnutí z pasti nacionalistických predsudku. Tehdy ješte šillinky, ted už 75 EUR platili mnozí Rakušané na úcet 2001
04 27 (také datum vzniku té akce) u Raiffeisenbanky Sandl (BLZ 34548).
Ty peníze zustanou podle stanov (viz http://www.energiepartnerschaft.org,
kde jsou takeé zverejnení dárci) na úcet tak dlouho, než bude Temelín
odstaven. Tím jsem chtel signalizovat, že ten odpor proti atomovému nebezpecí
nebude krachovat, jak to snad nekterí lidé predpokládali, a že potom by
ekologické hnutí vcelku bylo diskreditováno jako slepé proti nacionalismu.
Takže ty peníze tam zustanou, a je jich už nyní okolo 250 000 korun dohromady.
Úroky, a peníze vázané na projekt budou využívány jednou rocne k príležitosti
cernobylského dne, aby se realizoval projekt s obnovitelnými zdroji. Letos
to bude v obci Vežovatá Pláne, kde se pan starosta Mach velmi odvážne
postavil proti Temelímu a hned se k té akci pripojil. Tím by mely vzniknout
vzorové projekty, kde se dá ukázat, že vubec není pravda, že atomové elektrárny
by byly nezbytné. Další aspekt té akce by bylo zduraznit, že ekologická
hnutí mají dokonce velký smysl pro mezinárodní a historické souvislosti.
Ty peníze budou totiž po konci Temelína na základe partnerství ceských
a rakouských obcí rozdeleny. 50 % v rakouské obcei dárcu, 50 % v ceské
partnerské obce na podporu obnovitelných zdroju nebo úspor energie. Pokud
ješte neexistuje partnerství, mužeme navázat kontakty, jinak budou ty
zbylé peníze dohromady využity na jeden projekt. Ceské príspevky (podle
stanov 25 EUR což je okolo 860 korun) by ale zustaly kompletne v ceské
obci dárcu. Takže by mely vzniknout preshranicní spolupráce a také takzvané
"Solarstammtische" jak v Cechách, tak v Rakousku. To jsou mesícne (napr.
každý první ctvrtek ve Waidhofenu viz http://www.energiestammtisch.at.tt)
se konající mítinky, kde se mluví o možnosti využitíi síly Slunce a vetru.
Tím bude ekologické hnutí motorem pro evropskou integraci. Kdo by se chtel
k té akci pripojit a má okolo 860 korun k disposici, by se mel obrátit
na Edu Sequense (revisor) nebo Danu Kuchtovou (pokladní), kterí tvorí
ceské zastoupení ve spolku "Spolecne za slunce a svobodu") nebo na mne. 10 let CALLY - 10 let ochrany prirody nejen v Pomalsi Na zacatek si dovoluji blahoprat, 10 let neni malo. Je to moc i proto, ze to byla kvalitni prace. Byla to trochu jina, ale zas ne tak jina prace nez to, co jsme delali my v Rakousku. Jak mozna vite, je zacatek Malse kousek za hranicemi, presne v obci Sandl, odkud pochazim ja. Pravda, my jsme to tehdy nevedeli, ze se tady v Cechach formuje sdruzeni CALLA, ale my jsme take v roce 1991v Sandlu zalozili nase sdruzeni. Nazvali jsme ho GNU-Gruppe fur Natur und Umwelt, a popud pro vetsinu z nas byla take prave JETE. Ne jenom ale pro nas v Sandlu. V Rakousku jsme zazili rok 1986 asi docela jinak nez cesky lid. Cernobyl byl posledni potvrzeni, ze rakouske "NE" k jaderne energetice v referendu v roce 1978 bylo to spravne rozhodnuti. Uz tehdy vznikly ruzne skupiny, casto v blizkosti Strany zelenych, ktera je take od roku 1986 zastoupena v rakouskem parlamentu. Ve meste Freistadt bylo to uz v roce 1985, kdyz se dostala poprve skupina GUT (Gruppe fur Umweltschutz und Transparenz) do obecniho zastupitelstva, podobne to bylo trochu jizneji v Tragweinu, kde Wilfried Mayr organizoval Burgerliste a je od roku 1985 zastupitel. Hans Moser, ktery se jako hlavni organizator freistadtskeho "Citybus" a vetrne elektrarny ve Windhaagu-Sporbichlu (kde ostatne se diky zprostredkovani Pepy Puhringera podili take CALLA) velmi angazoval, je dodnes v zastupitelstvu za GUT. My v Sandlu jsme zacali trochu pozdeji, zvolili jsme prave jako CALLA rok 1991 a tim slavime letos tez. Jako Rakusan, ktery uci v Budejovicich nemcinu jsem posledni rok zazil opravdu docela napinavy az napjaty. To slo tak daleko, ze na jedne strane jsem jednou psal do Vidne, ze pokud se prof. Van der Bellen jako sef Strany Zelenych nebude angazovat vice v "boji proti Temelinu", ze potom ho uz nemuzu volit jako sefa strany. To bych opravdu litoval, jinak totiz dokazal, ze Zelene by podle pruzkumu volilo v Rakousko ted az 15 % lidi. Na druhe strane jsem ale uz parkrat nemohl jinak nez prosit "pratele", kteri organizovali blokady hranice, coz jsem na zacatku podporoval, aby jiz konecne s nimi skoncili. Obzvlast kdyz byli zaroven na vice prechodech vedle sebe a byl citit znacny vzrust nacionalistickych nalad na obou stranach hranic. Castecne jsem mel pocit, ze lidi proste toho moc nevedi o tech druhych, coz je bohuzel dost pravdive. Je ale bohuzel take fakt, ze na obou stranach hranic se nachazelo dost lidi, kteri to proste presne tak chteli, nebo aspon tolerovali, CEU nebyl vyjimkou. A v te chvili jsem se citil obcas zoufaly. Je Temelin opravdu to, co rozdeli dve zeme, ktere byly po staleti dohromady? Je a neni. Ale zalezi to zase na lidech. Je to neco, kvuli cemu se lidi potkavaji a uci se spoustu veci navzajem. Dobre se pamatuju, kdyz uz na zacatku devadesatych let jsem videl lidi jako Horsta Lamperta v rakouske televizi. Nebo Dalibora Straskeho, ktery se zucastnil stejne jako mnoho jinych vice nebo mene znamych lidi v tzv. Energiesparkursen pro ceske techniky a uredniky, ktere byly organizovane od Walter Estl z Rechbergu, nemluve o Dane Kuchtove, ktera je v Rakousku uz skoro tak znama jako v Cechach. Jsem zkratka rad, ze jsem mohl poznat jak ceske tak rakouske ekologicke
iniciativy. A je do dobry pocit vedet, ze i jednotlivec je dulezity. Rad
bych za dalsich 10 let psal, ze byli jsme to prave my "ekologove", kteri
se nejvice zaslouzili nejen o ochranu prirody, coz samozrejme take doufam,
ale rovnez ve vecech preshranicni a kulturni spoluprace. V tom smyslu,
preji jeste mnoho stesti, uspech a take radost. Bernhard Riepl ze Strany
Zelenych, Sandl, Rakousko P.S.: Jiste omluvite horsi kvalitu cestiny,
neb prispevek si takto opravdu napsal Bernhard sam a doznal jen malych
redakcnich uprav. Ohlasy ze strany odpůrců rizika, které s sebou
nese atomová katedrála které s sebou nese atomová katedrála Vztahy jsou mezi lidmi Zvykl jsem
si články, kde se pan Brezina zabývá ekologickými otázkami, spíše ignorovat.
Píše pěkné cestopisy, ale s ekologií, zdá se, nemá příliš štěstí. V čem
se pan Brezina v článku "Uctívači čistoty" mýlí (abych nemusel používat
slovo "lže")? Bernhard Riepl Cernobylská oblast šestnáct let po tragédii Pri své poslední návšteve Beloruska jsem mel moznost jako clen mezinárodní delegace navštívit tu cást beloruského území, která patrí mezi nejvýše postizené havárií Cernobylské jaderné elektrárny. Výbuch jaderné elektrárny 26. dubna 1986 zpusobil katastrofu, která svými následky zasáhla velkou cást Evropy, ale dve zeme, Ukrajina a Belorusko, si denne pripomínají její tragické dusledky. U vetšiny ceské verejnosti prevládá názor, ze se jedná zejména o ukrajinskou zálezitost. Tento názor je nepresný a smešuje dva problémy katastrofy. Prvním je otázka vlastní elektrárny - uzavrení sarkofágu a nutnosti financování této akce na Ukrajine, coz je opravdu ukrajinský problém a je strednedobe rešitelný. Druhý problém predstavuje radioaktivní spad. Tento problém je i v dlouhodobém horizontu (jedná se o látky s polocasem rozpadu az stovky let) prakticky nerešitelný. K havárii došlo sice na území Ukrajiny, ovšem pouhých asi 10 kilometru od hranic Beloruska. Prevládající vítr smerem na sever zpusobil, ze spad zasáhl predevším Belorusko. OSN udává, ze pres dve tretiny spadu jsou práve v Belorusku. Pro srovnání: nejvíce zamorené výbuchem je 23 procent území Beloruska, 4,8 procenta území Ukrajiny a pul procenta území Ruska. Absolutne i relativne je tedy Belorusko postizené nejvíce. Odhad vycíslitelných prímých škod Beloruska zpusobený havárií Cernobylu je asi 250 miliard dolaru, tj. HDP Belorusko za témer 20 let. Díky existující totalitní vláde prezidenta Lukašenka v Belorusku se zahranicní pomoc na rešení následku havárie soustreduje predevším na Ukrajinu a o problémech v Belorusku se príliš nemluví Mnohogeneracní problém Celoplošné zamorení ruznými radioaktivními látkami vytvorilo z havárie mnohogeneracní problém. Výrazne byl postizen i zemedelský fond Beloruska. Zhruba 6000 kilometru ctverecních zeme, z toho témer 3000 kilometru kvalitní zemedelské pudy bylo nutné na dlouhou dobu zcela opustit. Na zamorených územích bylo zlikvidováno resp. ponecháno osudu 415 obydlených míst, 287 zemedelských a prumyslových objektu, 607 škol a detských zarízení, 95 nemocnic a poliklinik, 550 objektu obcanské vybavenosti. Na území, kde je tak vysoká radioaktivita, ze podle ruské i ukrajinské normy není toto prostredí vhodné pro dlouhodobý pobyt, zije v Belorusku témer 2 milióny obyvatel (20 procent celkového poctu), z toho pres 400 000 detí do 19 let. Na celém ostatním území Beloruska je trvale mírne zvýšená radiace, z toho na nekterých místech neocekávane významne (aktivovaná vnitrní radiace zeme nebo nárazový lokální spad). V léte 2000 došlo ke znovurozptýlení cásti spadu z Cernobylu pozáry rašeliništ ve výrazne zamoreném území. Pritom postupne dochází k rozširování radioktivity na okolí nejvíce zasazených oblastí - vetrem, vodou, zivocichy, prumyslovou cinností, ale zejména potravinovým retezcem. V rámci hospodárské cinnosti se v Belorusku radioaktivita redistribuuje po celé zemi - z více zamorených cástí zeme se prodává produkce vcetne zemedelské všude. Do tzv. uzavrené vyklizené zóny (okruh 30 kilometru) se v poslední dobe stahují uprchlíci z asijských republik, nejbídnejší Belorusové, sbírají se tam lesní plody a provádí se i hospodárská cinnost. Výrazný výskyt rakoviny Havárii v roce 1986 pomáhalo likvidovat 160 000 Belorusu, z toho jich jiz tisíce zemrely a 100 000 jsou invalidé. Výrazne se zvyšuje výskyt rakoviny, z toho zejména štítné zlázy, rakovina prsu apod. Dnes vstupuje do produktivního veku vetšina tehdy zasazených detí. Výrazne roste nemocnost detí, z nichz 50 procent má nejméne dve závazná onemocnení, pocet absolutne zdravých detí se snízil z 60 procent na 21 procent, zatímco mnozství chronicky patologických pacientu vzrostlo z 10 procent na 22 procent. Mnozství detí trpících rakovinou štítné zlázy se zvetšilo padesátkrát. Dlouhodobý vliv radioaktivity se stále výrazneji projevuje na zdraví celé populace. Od havárie se délka zivota prumerného Belorusa kazdorocne plynule zkracuje, za celou dobu (14 let) je to o více nez 3 roky. Prumerný Belorus-muz se dnes dozívá 62 let. Špatná kvalita potravin Zásadním a velmi dlouhodobým problémem Beloruska je kvalita místních potravin. Vzhledem k relativní chudobe zeme, naprosto nedostatecným devizovým zdrojum a cástecne i trochu flegmatickému prístupu obyvatelstva jsou následky havárie dále redistribuovány, nebot zemedelské vyuzívání i významne zasazených území nadále pokracuje - tj. odtud je mléko pro deti, maso apod. Pro jistotu se nekteré místní potraviny míchají (pro splnení místních norem), takze "kvalita" místních potravin je podobná po celém území Beloruska. Díky nedostacujícím zdrojum deviz je cena dovozových potravin velmi vysoká, a proto prevazují beloruské. Za situace, kdy dovozové (nekontaminované) potraviny stojí nekolikanásobek ceny beloruských, kupuje vetšina Belorusu prirozene to nejlevnejší. Radový obcan, jehoz prumerný príjem je velmi nízký, nemá na vybranou, prostý lid je nucen jíst to, co je nejlevnejší - bez ohledu na své zdraví. Radioaktivita není videt, ani cítit, nebolí. Proto je lepší neco jíst s potenciálních rizikem, které si mnozí dosud neuvedomují, nebo naopak fatalisticky podcenují, nez zdrave hladovet. Dovozové potraviny jsou proto ve velmi malém sortimentu a casto s prošlou dobou spotreby. Problém kvality potravin souvisí s chudobou zeme - zemedelci si nemohou napr. dovolit dávat sorbenty, které vázou radioaktivitu do krmiva, takze v roce 1999 jiz má beloruské mléko trikrát vetší dávky cesia nez v roce 1997. Normy u mléka jsou v Belorusku 100 Bk / litr, v Rusku a na Ukrajine 50 Bk / litr. Normy na hovezí jsou v Belorusku 500 Bk / kg, v Rusku a na Ukrajine 160 Bk / kg. Nejsou prostredky na odpovídající hnojení a uz vubec ne na úpravu pudy látkami vázícími na sebe radioaktivitu. Kdyz byla v roce 1999 velmi špatná úroda, vetšina potravinárského obilí se v roce 2000 dovázela. V roce 2000 byla úroda lepší a kvalita místních potravin se opet zhoršila. Dalším významným zdraví ohrozujícím faktorem je olovo. To není radioaktivní spad, ale dusledek hašení elektrárny. Nekolik tisíc tun olova bylo pouzito na uzavrení havarovaného bloku, ale mnoho se ho proste roztavilo a sublimovalo, a tak uniklo spolecne s radioaktivním spadem do ovzduší. Norma olova v organismu v USA je 50 mikrogramu / na litr krve, protoze pri objemu mezi 50 az 100 zacíná vznikat riziko snizování inteligence. U detí v gomelské oblasti (sousedí s Ukrajinou) má pres 100 mikrogramu olova na litr krve 56 procent detí, v Minsku je to 30 procent, v brestské oblasti (sousedí s Polskem) 40 procent. To jen dokazuje globální zasazení celého území Beloruska spadem. Pomoc je dulezitá Mezinárodní pomoc je proto dulezitá. Pred dvema lety byla rozvinuta intenzívní
informacní kampan, jejímz cílem je zabránit, aby svet zapomnel na Cernobyl.
Mnoho státu umoznuje rekreace tzv. "cernobylských" detí z Beloruska -
kazdorocne se bezplatne rekreuje v zahranicí kolem 60 000 detí. Bohuzel
pro Belorusy, politické duvody však brání rade zemí pomocné projekty financovat.
Návšteva zamoreného území je však nezapomenutelný deprimující zázitek.
Jen jedním okem jsem nahlédl do beloruského vezení a byl to pohled do
pekla. Jen jeden den jsem strávil na beloruském venkove a ocitl jsem se
v predminulém století. V Belorusku zije 10 miliónu lidí, jejichz jazyk
je k ceskému hned po slovenštine nejpríbuznejší. Nevím jak, ale muzeme-li
temto lidem nejak pomoci, udelejme to. 30.01.2002 - Proè vlastnì, pane premiére? Spor s Rakušany odsunul otázku, jaký užitek
budou mít z Temelína Èeši Miloš Zeman se
rád chlubí svou upøímností a umìním
nazývat vìci pravými jmény. Rakušanùm
pìknì od plic øekl, co si myslí o jejich snaze
zastavit jadernou elektrárnu Temelín a zrevidovat takzvané
Benešovy dekrety.
|