|
Kotel spalující biomasu posílá lidem levné
teplo TRHOVÉ SVINY - V listopadu uplynou tri roky od chvíle, kdy byl
v Trhových Svinech instalován a uveden do provozu kotel na spalování
drevního odpadu - biomasy. Šlo o demonstracní projekt podporený
Ceskou energetickou agenturou.
|
|
Tlacila je bota naléhavosti
Abychom pochopili souvislosti, je zapotrebí si nejprve ríci, že za hlavní zdroj tepla slouží teplovodní centrální kotelna, která zásobuje teplem asi tretinu mesta. Krome tohoto centrálního zásobování teplem má mesto i plošnou plynofikaci. Do listopadu 1999 produkovaly teplo tri plynové kotle, mimo provoz byly dva kotle na uhlí nacházející se ve stavu technicky a technologicky nezpusobilém. "Nebyli jsme zálohovaní pro prípad poruchy v dodávce plynu. A protože dodáváme teplo nejvetším odberatelum ve meste, nastal by kolaps. Bylo tedy zapotrebí vybudovat jednak záložní, jednak levnejší zdroj, protože plyn je cím dál dražší," shrnul duvody Jirí Štojdl, jednatel Tepelného hospodárství mesta Trhové Sviny, s. r. o.
Tato spolecnost byla založena pred ctyrmi roky se stoprocentní úcastí mesta. Zajištuje vlastní výrobu tepla v centrální kotelne, i rozvod tepla k jednotlivým odberatelum. Provozuje plynovou kotelnu, výmeníkovou stanici s centrálním ohrevem teplé vody a predávací stanice nekterých odberatelu.
Trnitá to byla cesta
Prosadit myšlenku stojící na alternativním rešení - záložním zdroji tak, aby výroba tepla nebyla závislá pouze na zemním plynu, nebylo ovšem vubec tak jednoduché, jak se rekne. Zástupkyne starosty ing. Ivana Božáková lící, kolik casu a energie stálo presvedcit ty, bez jejichž souhlasu nebylo možné pohnout se z místa, totiž zastupitele, kterí se však v té dobe zrovna strídali - jedni odcházeli, ti už se báli rozhodnout, druzí pricházeli, ti se ješte báli rozhodnout. "Samozrejme jsme chteli docílit odstranení uvedených problému a zároven hledat cestu k zefektivnení výroby tepla. Obnášelo to dva roky úvah, ekonomických propoctu, cestování a sbírání zkušeností u nás i v Rakousku. Nakonec se jako nejvhodnejší rešení ukázalo porízení kotle na spalování drevního odpadu - pilin, odrezku, štepku, kury. Techto materiálu je v nejbližším okolí dostatek," nastínila okolnosti, jež nakonec vykrystalizovaly v úspech.
Tak pricestoval Kohlbach Kohlbach je název kotle o výkonu 2, 5 MW, který zarucuje optimální využití kotle. Ve výberovém rízení byla jako nejvýhodnejší z hlediska technického rešení vyhodnocena nabídka firmy SFC Umwelttechnik GmbH Salzburg. Od podepsání smlouvy do doby spuštení kotle ubehlo pouhých pet mesícu. Aby mohl být kotel nastehován do již stojícího objektu výtopny ve meste, která vyhovovala svým stavebním usporádáním, bylo nutné vybourat do vrat díru "jako vrata". Ivana Božáková ríká, že tato prístupová cesta byla rozhodne levnejší, než krátkodobe zvažované umístení kotle strechou. Nemuselo se totiž menit dispozicní rešení kotelny ani následne opravovat strecha.
Co kotel umí a co prináší
S príchodem nového zdroje na výrobu tepla byly demontovány nevyhovující uhelné kotle. Kohlbach umí spálit podradné drevní suroviny, hlavne piliny z pil, a to i mokré. O dodavatele suroviny není nouze. Popelem z horení hnojí zemedelci pole. Kotel znacne šetrí spotrebu zemního plynu a tím snížil provozní náklady, zejména v platbách za plyn. Výrobu tepla zajištuje jako centrální zdroj v dostatecném výkonu a odboural stoprocentní závislost na dodávkách plynu. Pokud jde o ekologické hledisko, uznala kotel na spalování alternativních surovin Ceská inspekce životního prostredí jako v soucasné dobe nejlepší dostupnou technologii, kdy místní emisní koncentrace vykazují císla hluboko pod limity stanovených vyhláškou o znecištování životního prostredí. Ceská energetická agentura vyjádrila své mínení konkrétním krokem - pridala na porízení kotle tri milióny korun nenávratné dotace. "A to se nám ješte podarilo získat od rakouské vlády další zhruba tri milióny korun za zkvalitnení životního prostredí. Zatímco rakouská vláda podobné projekty velmi podporuje a prosazuje, u nás je prístup stále vlažný. Napríklad Státní fond ŽP nás nepodporil vubec," podotkla místostarostka.
Hácek vezí v monopolu
Jakkoliv se muže zdát, že je vše v naprostém porádku, je to jenom zdání. Za tri roky provozu kotle cena zemního plynu vzrostla z 5, 22 Kc za metr krychlový na soucasných 7,15 korun, dále k tomu pribylo zvýšení DPH ceny plynu z 5 na 22 % a v roce 2000 dokonce zavedení tzv. dvousložkové ceny plnu se stálou mesícní platbou. "Stálá mesícní platba nás stojí zhruba 60 tisíc korun mesícne bez ohledu na to, zda v daném období zemní plyn odebíráme nebo ne,"otrel se o monopolní praktiky dodavatele Jirí Štojdl a nezastíral, že ho velice rozcilují. "Jak by ne. Na jedné strane jsou jouly vyrobené v kotli levné (282 Kc/kJ), na druhé strane musíme cást dotopit takhle drahým plynem. Od kvetna do konce ríjna od dodavatele plyn nepotrebujeme, a presto mu vyklopíme takové peníze namísto toho, abychom jako velkoodberatelé meli ceny príznivejší," oprel svuj názor o logický záver, který ovšem monopolní dodavatelé cehokoliv u nás neuznávají. Byl drahý, ale vyplatí se
Byl drahý, ale vyplatí se
Porízení kotle byla pomerne drahá investice - stál 20 miliónu korun a je zrejmé, že Tepelné hospodárství nemohlo takovou cástku uhradit z vlastního. "Proto ve spolupráci s mestem uzavrelo úverovou smlouvu s bankou. Investice je splácena z úspor za palivo, takže se dá hovorit o progresivní metode. Jedná se totiž o samofinancovatelný projekt s minimálním dopadem na zvýšení ceny odebraného tepla," rekla jedním dechem Ivana Božáková s tím, že investice bude nejspíš zaplacena dríve díky již zmíneným dotacím.
IVANA PÍHOVÁ
http://jih.mojenoviny.cz/z_regionu/zpravy/biokotel020807.html